Počasí a webkamery
NAUČNÉ STEZKY V OKOLÍ STRÁŽNÉHO
- POHANSKÉ KAMENY
Na zalesněném hřebenu zvaném Homole západně od Strážného nad bývalou vesnicí Horní Světlé Hory je skalní útvar, na kterém jsou dva masivní kameny, uměle postavené. Jejich německý název zní Heidensteine nebo též Heidenmicheln - pohanští obři. Východní z nich byl v minulosti několikrát povalen a jako ležící též popsán v knize Tajemná místa Pošumaví. V roce 2003 byl příznivci megalitů opět postaven přibližně do původní polohy.
Návštěvníci tedy mohou spatřit působivou dvojici menhirů, která přivedla kdysi českokrumlovského badatele Schefczika k názoru, že jde o vizíry ke sledování data letního slunovratu dle východu Slunce. Ten se měl na místním horizontu odehrávat v azimutu 53°. Odtud byl odvozen i další název kamenů Sonnwendsteine, to jest slunovratové kameny. Oba kameny jsou aktility, tj. vyzařují energii kamene.
- VIMPERSKÁ ZLATÁ STEZKA
I když je pravděpodobně mnohem starší, první historická zmínka o střední (Vimperské) Zlaté stezce pochází z roku 1312. Na ochranu této větve Zlaté stezky byly zřízeny tři hrady. Hrad Vimperk, hrad Kunžvart a na německé straně hrad Wolfstein, u kterého později vzniklo město Freyung. Obchod na vimperské stezce byl konkurencí pro Prachatice. V 16. století tvořil vimperský solný obchod asi 2/5 obchodu prachatického. Vimperskou Zlatou stezku využila císařská silnice, která vznikla na základě silničního patentu Marie Terezie z roku 1756.
- POZŮSTATKY ZLATÉ STEZKY VE STRÁŽNÉM
- SYPANÁ HRÁZ
Nejstarší sypaná hráz rybníka Weiher z 15. - 16. století na ploše 150 ha ve střední Evropě. Postavena Petrem Malovcem v letech 1543 až 1547. V 19. století chtěl rybník opravit knížecí lesní Ing. Josef Fischer. Hráz byla v roce 1587 prolomená.
- BUNKRY
V prostoru Šumavy bylo maskováno hned několik objektů.
Například u Strážného byly dva objekty KŽ-1 zabudovány do hromad vzniklých demolicemi bývalé obce Landstrassen (Horní Silnice), v jiném nedalekém opěrném bodě si pak zabudování objektu typu KŽ-1 do suterénního prostoru bývalého domu vyžádalo atypickou úpravu stavebního řešení objektu, která spočívala v přesunutí vchodu z boční do týlové stěny.
KAM NA VÝLET ZE STRÁŽNÉHO
- ŽĎÁRSKÉ JEZÍRKO
Umělá vodní nádrž, která sloužila jako zásobárna vody pro plavení dřeva z okolních lesů asi 7 km od obce Strážný.
- TŘÍSTOLIČNÍK
Vrcholek Třístoličníku, něm. Dreisesselberg (1.311 m) vystupuje z pohraničního hřebene Šumavy západně od Trojmezné hory. Vede přes něj státní hranice mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo.
- TROJMEZNÁ HORA A TROJMEZÍ
- STOŽECKÁ KAPLE
Hora Stožec (1065 m.n.m.) s lokalitou Medvědice (I. zóna, 40,6 ha, zbytky horského suťového lesa). Na jihozápadním úbočí Stožecká skála (974 m.n.m.) s křížem na vrcholu a výhledem do údolí Studené Vltavy. K ochraně jedné z větví Zlaté stezky tady od 13. do 16. stol. stávala strážní věž. Kaple Panny Marie, něm. Tussetkapelle, stojí u pramene pod Stožeckou skálou.
- KNÍŽECÍ PLÁNĚ
- PRAMENY VLTAVY
Nachází se cca 5,5 km jihojihozápadně od obce Kvilda na Šumavě, 600 metrů od hranice s Německem. Místo je přístupné po asfaltové silnici, po modré turistické značce, nebo na kole po cyklotrase 1041. Uvedený pramen je však jen symbolické místo. Skutečných pramenů je více a nacházejí se vysoko v nepřístupném terénu.
Od roku 2009 je přibližně 1 km od pramene otevřen nový hraniční přechod s Německem, Siebensteinkopf (Sedmiskalí), pojmenovaný po blízkém vrcholu stejného jména. Necelý kilometr od přechodu je možné dosáhnout bývalé nádrže na plavení dřeva Reschbachklause, odkud cesta pokračuje náročnou trasou až na Luzný.
zdroj: www.strazny.cz